Jan 15:17-16:2

¹⁷ To přikazuji vám, abyste se milovali vespolek. ¹⁸ Jestližeť vás svět nenávidí, víte, žeť jest mne prve než vás v nenávisti měl. ¹⁹ Byste byli z světa, svět, což jest jeho, miloval by; že pak nejste z světa, ale já z světa vyvolil jsem vás, protož vás svět nenávidí. ²⁰ Pamatujte na řeč mou, kterouž jsem já mluvil vám: Neníť služebník větší nežli pán jeho. Poněvadž se mně protivili, i vámť se protiviti budou; poněvadž jsou řeči mé šetřili, i vaší šetřiti budou. ²¹ Ale toto všecko učiní vám pro jméno mé; nebo neznají toho, jenž mne poslal. ²² Kdybych byl nepřišel a nemluvil jim, hříchu by neměli; ale nyní výmluvy nemají z hříchu svého. ²³ Kdož mne nenávidí, i Otceť mého nenávidí. ²⁴ Bych byl skutků nečinil mezi nimi, jichžto žádný jiný nečinil, hříchu by neměli; ale nyní jsou i viděli, i nenáviděli, i mne i Otce mého. ²⁵ Ale musilo tak býti, aby se naplnila řeč, kteráž v Zákoně jejich napsána jest: Že v nenávisti měli mne bez příčiny. ²⁶ Když pak přijde Utěšitel, kteréhož já pošli vám od Otce, Duch pravdy, kterýž od Otce pochází, tenť svědectví vydávati bude o mně. ²⁷ Ano i vy svědectví vydávati budete, nebo od počátku se mnou jste. ¹ Toto mluvil jsem vám, abyste se nezhoršili. ² Vypovědíť vás ze škol, ano přijdeť čas, že všeliký, kdož vás mordovati bude, domnívati se bude, že tím Bohu slouží.

Skutky 12:1-11

¹ A při tom času dal se v to Herodes král, aby sužoval některé z církve. ² I zamordoval Jakuba, bratra Janova, mečem. ³ A vida, že se to líbilo Židům, umínil jíti i Petra. (A byli dnové přesnic.) ⁴ Kteréhož jav, do žaláře vsadil, poručiv jej šestnácti žoldnéřům k ostříhání, chtěje po velikonoci vyvésti jej lidu. ⁵ I byl Petr ostříhán v žaláři, modlitba pak ustavičná k Bohu dála se za něj od církve. ⁶ A když jej již vyvésti měl Herodes, té noci spal Petr mezi dvěma žoldnéři, svázán jsa dvěma řetězy, a strážní přede dveřmi ostříhali žaláře. ⁷ A aj, anděl Páně postavil se, a světlo se zastkvělo v žaláři; a udeřiv Petra v bok, zbudil ho, řka: Vstaň rychle. I spadli řetězové s rukou jeho. ⁸ Tedy řekl anděl k němu: Opaš se a podvaž obuv svou. To když učinil, řekl jemu: Oděj se pláštěm svým, a pojď za mnou. ⁹ I vyšed, bral se za ním, a nevěděl, by to pravé bylo, co se dálo skrze anděla, ale domníval se, že by vidění viděl. ¹⁰ A prošedše skrze první i druhou stráž, přišli k bráně železné, kteráž vede do města, a ta se jim hned sama otevřela. A všedše skrze ni, přešli ulici jednu, a hned odšel anděl od něho. ¹¹ Tedy Petr přišed sám k sobě, řekl: Nyní právě vím, že poslal Pán anděla svého, a vytrhl mne z ruky Herodesovy, a ze všeho očekávání lidu Židovského.