Izaiáš 37:33-38:6

³³ A protož toto praví Hospodin o králi Assyrském: Nevejdeť do města tohoto, aniž sem střely vstřelí, aniž na ně dotrou pavézníci, aniž udělají u něho náspu. ³⁴ Cestou, kterouž přitáhl, zase navrátí se, a do města tohoto nevejde, praví Hospodin. ³⁵ Nebo chrániti budu města tohoto, abych je zachoval pro sebe a pro Davida služebníka svého. ³⁶ Tedy vyšel anděl Hospodinův, a zbil v vojště Assyrském sto osmdesáte a pět tisíců. I vstali velmi ráno, a aj, všickni mrtví. ³⁷ A tak odjel, anobrž utekl, a navrátil se Senacherib král Assyrský, a bydlil v Ninive. ³⁸ I stalo se, když se klaněl v chrámě Nizrocha boha svého, že Adramelech a Sarasar, synové jeho, zabili jej mečem, a utekli do země Ararat. I kraloval Esarchaddon syn jeho místo něho. ¹ V těch dnech roznemohl se Ezechiáš až k smrti. I přišel k němu Izaiáš syn Amosův, prorok, a řekl jemu: Toto praví Hospodin: Zřeď dům svůj, nebo umřeš, a nebudeš živ. ² I obrátil Ezechiáš tvář svou k stěně, a modlil se Hospodinu. ³ A řekl: Prosím, ó Hospodine, rozpomeň se nyní, že jsem stále chodil před tebou v pravdě a v srdci upřímém, a že jsem to činil, což dobrého jest před očima tvýma. I plakal Ezechiáš pláčem velikým. ⁴ Tedy stalo se slovo Hospodinovo k Izaiášovi, řkoucí: ⁵ Jdi a rci Ezechiášovi: Toto praví Hospodin Bůh Davida otce tvého: Slyšelť jsem modlitbu tvou, viděl jsem slzy tvé; aj, já přidám ke dnům tvým patnácte let. ⁶ A z ruky krále Assyrského vysvobodím tě i město toto, a chrániti budu města tohoto.

Genesis 13:12-18

¹² Abram bydlil v zemi Kananejské, ale Lot přebýval v městech té roviny, podav stanů až k Sodomě. ¹³ Lidé pak Sodomští byli zlí, a hříšníci před Hospodinem velicí. ¹⁴ I řekl Hospodin Abramovi, když se oddělil od něho Lot: Pozdvihni nyní očí svých, a pohleď z místa, na němž jsi, na půlnoci a na poledne, i na východ a na západ. ¹⁵ Nebo všecku zemi, kterouž vidíš, tobě dám a semeni tvému až na věky. ¹⁶ A rozmnožím símě tvé jako prach země; nebo jestliže kdo bude moci sčísti prach země, tedy i símě tvé sečteno bude. ¹⁷ Vstaň, projdi tu zemi na dýl i na šíř její; nebo tobě ji dám. ¹⁸ Tedy Abram hnuv se s stanem, přišel a bydlil v rovinách Mamre, kteréž jsou při Hebronu, kdežto vzdělal oltář Hospodinu.

Přísloví 14:27-15:4

²⁷ Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti. ²⁸ Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce. ²⁹ Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu,ale náhlý pronáší bláznovství. ³⁰ Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist. ³¹ Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým. ³² Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý. ³³ V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se. ³⁴ Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům. ³⁵ Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí. ¹ Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost. ² Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství. ³ Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré. ⁴ Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.