Matouš 27:1-38

¹ A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali. ² I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu. ³ Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším, ⁴ Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz. ⁵ A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se. ⁶ A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest. ⁷ A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků. ⁸ Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne. ⁹ A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských, ¹⁰ A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán. ¹¹ Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš. ¹² A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl. ¹³ Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí? ¹⁴ Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil. ¹⁵ Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli. ¹⁶ I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš. ¹⁷ Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus? ¹⁸ Neboť věděl, že jej z závisti vydali. ¹⁹ A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho. ²⁰ Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili. ²¹ I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše. ²² Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď. ²³ Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď. ²⁴ A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Čist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte. ²⁵ A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny. ²⁶ Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován. ²⁷ Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu. ²⁸ A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným. ²⁹ A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský. ³⁰ A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu. ³¹ A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován. ³² A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho. ³³ I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo, ³⁴ Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti. ³⁵ Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los. ³⁶ A sedíce, ostříhali ho tu. ³⁷ I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský. ³⁸ I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.

Lukáš 23:39-43

³⁹ Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám. ⁴⁰ A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi v témž odsouzení? ⁴¹ Myť zajisté spravedlivě trpíme, nebo hodnou pomstu za skutky naše béřeme, ale tento nic zlého neučinil. ⁴² I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého. ⁴³ I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.

Matouš 27:39-54

³⁹ Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých, ⁴⁰ A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže. ⁴¹ Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili: ⁴² Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu. ⁴³ Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem. ⁴⁴ Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu. ⁴⁵ Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté. ⁴⁶ A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil? ⁴⁷ A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento. ⁴⁸ A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti. ⁴⁹ Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil. ⁵⁰ Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši. ⁵¹ A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo, ⁵² A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou. ⁵³ A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým. ⁵⁴ Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.

Jan 19:31-37

³¹ Židé pak, aby nezůstala na kříži těla na sobotu, poněvadž byl den připravování, (byl zajisté veliký ten den sobotní,) prosili Piláta, aby zlámáni byli hnátové jejich a aby byli složeni. ³² I přišli žoldnéři, a prvnímu zajisté zlámali hnáty, i druhému, kterýž ukřižován byl s ním. ³³ Ale k Ježíšovi přišedše, jakž uzřeli jej již mrtvého, nelámali hnátů jeho. ³⁴ Ale jeden z žoldnéřů bok jeho kopím otevřel, a hned vyšla krev a voda. ³⁵ A ten, jenž viděl, svědectví vydal, a pravé jest svědectví jeho; onť ví, že pravé věci praví, abyste i vy věřili. ³⁶ Stalo se pak to, aby se naplnilo Písmo: Kost jeho žádná nebude zlámána. ³⁷ A opět jiné Písmo dí: Uzříť, v koho jsou bodli.

Matouš 27:55-61

⁵⁵ Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu, ⁵⁶ Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových. ⁵⁷ A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův. ⁵⁸ Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo. ⁵⁹ A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté, ⁶⁰ A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel. ⁶¹ A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.

1. Korintským 1:18-2:2

¹⁸ Nebo slovo kříže těm, kteříž hynou, bláznovstvím jest, ale nám, kteříž spasení dosahujeme, moc Boží jest. ¹⁹ Nebo psáno jest: Zahladím moudrost moudrých, a opatrnost opatrných zavrhu. ²⁰ Kde jest moudrý? A kde učený? A kde chytrák tohoto světa? Zdaliž Bůh neobrátil moudrosti tohoto světa v bláznovství? ²¹ Nebo když v moudrosti Boží svět nepoznal skrze moudrost Boha, zalíbilo se Bohu skrze bláznové kázaní spasiti věřící, ²² Poněvadž i Židé zázraků žádají, i Řekové hledají moudrosti. ²³ Myť pak kážeme Krista ukřižovaného, Židům zajisté pohoršení, a Řekům bláznovství, ²⁴ Ale povolaným, i Židům i Řekům, Krista, Boží moc a Boží moudrost. ²⁵ Nebo to bláznovství Boží jest moudřejší nežli lidé a mdloba Boží jest silnější než lidé. ²⁶ Vidíte zajisté povolání vaše, bratří, že nemnozí moudří podle těla, nemnozí mocní, nemnozí urození; ²⁷ Ale což bláznivého jest u světa, to sobě vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré, a to, což jest u světa mdlé, Bůh vyvolil, aby zahanbil silné. ²⁸ A neurozené u světa a za nic položené vyvolil Bůh, ano hned, kteréž nejsou, aby ty věci, kteréž jsou, zkazil, ²⁹ Proto aby se nechlubilo před obličejem jeho žádné tělo. ³⁰ Vy pak jste z něho v Kristu Ježíši, kterýž učiněn jest nám moudrost od Boha, i spravedlnost, i posvěcení, i #vykoupení, ³¹ Aby se tak dálo, jakož jest napsáno: Kdo se chlubí, v Pánu se chlub. ¹ I já přišed k vám, bratří, nepřišel jsem s důstojností řeči nebo moudrostí, zvěstuje vám svědectví Boží. ² Nebo tak jsem usoudil nic jiného neuměti mezi vámi, nežli Ježíše Krista, a to ještě toho ukřižovaného.