Přísný půst (suchojedení)
Starozákonní čtení
Izaiáš 41:4-14
⁴ Kdo to spravil a učinil, povolávaje rodin od počátku? Já Hospodin, první i poslední, já sám. ⁵ Viděli ostrovové, a ulekli se, končiny země předěsily se, shromáždili se a sešli. ⁶ Jeden druhému pomáhal, a bratru svému říkal: Posilň se. ⁷ A tak posilňoval tesař zlatníka, vyhlazujícího kladivo tlučením na nákovadlí, říkaje: K sletování toto dobré jest. I utvrdil to hřebíky, aby se nepohnulo. ⁸ Ale ty, Izraeli služebníče můj, ty Jákobe, kteréhož jsem vyvolil, símě Abrahama, přítele mého, ⁹ Ty, kteréhož jsem vychvátil od končin země, nýbrž pominuv přednějších jejich, povolal jsem tě, řka tobě: Služebník můj jsi, vyvolil jsem tě, aniž jsem zavrhl tebe. ¹⁰ Nebojž se, nebo jsem já s tebou; nestrachujž se, nebo já jsem Bůh tvůj. Posilním tě, a pomáhati budu tobě, a podpírati tě budu pravicí spravedlnosti své. ¹¹ Aj, zastydí se, a zahanbeni budou všickni, kteříž se zlobí proti tobě; v nic obráceni budou, a zahynou ti, kteříž tobě odporují. ¹² Hledal-li bys jich, nenalezneš jich. Ti, kteříž se s tebou nesnadní, v nic obráceni budou, a na nic přijdou ti, jenž s tebou válčí. ¹³ Nebo já, Hospodin Bůh tvůj, ujal jsem tě za tvou pravici, a pravímť: Neboj se, já tobě pomáhati budu. ¹⁴ Neboj se, červíčku Jákobův, hrstko Izraelova, já spomáhati budu tobě, praví Hospodin, a vykupitel tvůj, Svatý Izraelský.
Genesis 17:1-9
¹ Když pak Abram byl v devadesáti devíti letech, ukázal se mu Hospodin, a řekl jemu: Já jsem Bůh silný všemohoucí; chodiž ustavičně přede mnou a budiž dokonalým. ² A učiním smlouvu svou mezi sebou a tebou a rozmnožím tě náramně velmi. ³ Padl pak Abram na tvář svou; i mluvil Bůh s ním, řka: ⁴ Jáť jsem, aj, smlouva má s tebou, a budeš otcem národů mnohých. ⁵ Aniž více slouti bude jméno tvé Abram, ale bude jméno tvé Abraham; nebo otcem mnohých národů učinil jsem tě. ⁶ A učiním, abys se rozplodil náramně velmi, a rozšířím tě v národy; i králové z tebe vyjdou. ⁷ Utvrdím také smlouvu svou mezi sebou a tebou, i mezi semenem tvým po tobě, po rodech jejich, za smlouvu věčnou, totiž abych byl Bohem tvým i semene tvého po tobě. ⁸ Nadto dám tobě i semeni tvému po tobě zemi, v nížto obýváš pohostinu, všecku zemi Kananejskou k vládařství věčnému; a budu jejich Bohem. ⁹ Řekl ještě Bůh Abrahamovi: Ty pak ostříhati budeš smlouvy mé, ty i símě tvé po tobě, po rodech svých.
Přísloví 15:20-16:9
²⁰ Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou. ²¹ Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje. ²² Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí. ²³ Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré! ²⁴ Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole. ²⁵ Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje. ²⁶ Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné. ²⁷ Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude. ²⁸ Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost. ²⁹ Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá. ³⁰ To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti. ³¹ Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude. ³² Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum. ³³ Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení. ¹ Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka. ² Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest. ³ Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá. ⁴ Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému. ⁵ Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty. ⁶ Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého. ⁷ Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu. ⁸ Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých. ⁹ Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.