Lukáš 1:1-25

¹ Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté, ² Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli, ³ Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile, ⁴ Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován. ⁵ Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta. ⁶ Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony. ⁷ A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých. ⁸ I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem, ⁹ Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně. ¹⁰ A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu. ¹¹ Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu. ¹² A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj. ¹³ I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan. ¹⁴ Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati. ¹⁵ Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své. ¹⁶ A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich. ¹⁷ Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový. ¹⁸ I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých. ¹⁹ Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval. ²⁰ A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým. ²¹ Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě. ²² Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý. ²³ I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého. ²⁴ A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci: ²⁵ Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.

Lukáš 1:57-68

⁵⁷ Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna. ⁵⁸ A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní. ⁵⁹ Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem. ⁶⁰ Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan. ⁶¹ I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím. ⁶² I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati. ⁶³ A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni. ⁶⁴ A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha. ⁶⁵ Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova. ⁶⁶ A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním. ⁶⁷ Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka: ⁶⁸ Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,

Lukáš 1:76

⁷⁶ Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,

Lukáš 1:80

⁸⁰ Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.

Římanům 13:11-14:4

¹¹ A zvláště pak vidouce takovou příhodnost, žeť jest se nám již čas ze sna probuditi. (Nyníť zajisté blíže nás jest spasení, nežli když jsme uvěřili.) ¹² Noc pominula, ale den se přiblížil. Odvrzmež tedy skutky temnosti, a oblecme se v odění světla. ¹³ Jakožto ve dne poctivě choďme, ne v hodování a v opilství, ne v smilstvích a v chlipnostech, ne v sváru a v závisti, ¹⁴ Ale oblecte se v Pána Jezukrista, a nepečujte o tělo k vyplňování žádostí jeho. ¹ Mdlého pak u víře přijímejte, ne k hádkám o nepotřebných otázkách. ² Nebo někdo věří, že může jísti všecko; jiný pak u víře mdlý jsa, jí zelinu. ³ Ten, kdož jí, nepokládej sobě za nic toho, kdož nejí; a kdo nejí, toho nesuď, kdož jí. Nebo Bůh přijal jej. ⁴ Ty kdo jsi, abys soudil cizího služebníka? Však Pánu svému stojí, anebo padá. Staneť pak; mocen jest zajisté Bůh utvrditi jej.