Kázání — Neděle 8. Lukáše (15. listopadu 2026)
15 listopadu 2026
Epištola — Efezským 2:14-22
Bratři, Kristus je náš pokoj; on oboje učinil jedním a zbořil rozdělující hradbu, ve svém těle zrušil nepřátelství — Zákon s jeho příkazy a ustanoveními —, aby v sobě z těch dvou stvořil jednoho nového člověka, učinil pokoj a oba dva usmířil s Bohem v jednom těle skrze kříž, v němž zabil to nepřátelství. Přišel a zvěstoval pokoj vám, kteří jste byli daleko, a pokoj těm, kteří byli blízko, neboť skrze něho jedni i druzí máme přístup k Otci v jednom Duchu. Proto již nejste cizinci a přistěhovalci, nýbrž spoluobčané svatých a patříte do Boží rodiny; byli jste vybudováni na základě apoštolů a proroků, kde je úhelným kamenem sám Kristus Ježíš, v němž se celá stavba spojuje dohromady a roste ve svatou svatyni v Pánu; v něm jste i vy všichni spolu budováni v Boží příbytek v Duchu.
Evangelium — Lukáš 10:25-37
A hle, jeden zákoník povstal a zkoušel ho: "Učiteli, co mám učinit, abych získal věčný život?" On mu řekl: "Co je napsáno v Zákoně? Jak to tam čteš?" On odpověděl: "Budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí, a svého bližního jako sebe samého." Řekl mu: "Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ." On se však chtěl ospravedlnit, a řekl Ježíšovi: "A kdo je můj bližní?" Ježíš se ujal slova a řekl: "Jeden člověk sestupoval z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičům; ti ho svlékli, zbili, nechali ho tam polomrtvého a odešli. Náhodou sestupoval po té cestě jeden kněz, ale když ho uviděl, obešel ho. Podobně [se tam objevil] i levita; když přišel k tomu místu, uviděl ho a vyhnul se mu. Ale jeden Samařan na své cestě přišel k němu, a když ho uviděl, byl pohnut soucitem. Přistoupil, na jeho rány nalil olej a víno a obvázal je, položil ho na svého mezka, zavezl do hostince a postaral se o něj. Druhého dne vyjmul dva denáry, dal je hostinskému a řekl: "Postarej se o něj, a co bys vynaložil navíc, to ti zaplatím, až se budu vracet." Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?" On řekl: "Ten, který mu prokázal milosrdenství." Ježíš mu řekl: "Jdi a jednej také tak."
Kázání
Kristus vypráví příběh o člověku z židovského národa, kterého zachránil Samařan, zatímco dva lidé, kteří stejně jako on patřili k izraelskému národu, kněz a levita, mu odmítli pomoci. Židům tehdy ještě nebylo zcela jasné, že Mesiáš nepřišel pouze pro ně. Přišel, aby zachránil celé lidstvo a otevřel brány svého království všem bez rozdílu národnosti, barvy pleti či pohlaví.
Kdo je můj bližní? ptá se zákoník. Odpověď zní: i kněz a levita, kteří mu nepomohli, jsou bližními tohoto člověka, ale mnohem více je jeho bližním onen jinověrec, Židy opovrhovaný Samařan, protože mu prokázal milosrdenství. Od té doby se v Kristu již nebudou činit rozdíly mezi Řeky a Židy, mezi Římany, mezi otroky a svobodnými, mezi muži a ženami. Všechno a ve všech je Kristus (Kol. 3,11).
Skutečným ctitelem Boha je ten, kdo se chová milosrdně ke svému bližnímu, ať už je stejné národnosti, nebo jiné. Miluje každého, protože pro něj stejně jako pro tebe přinesl Kristus golgotskou oběť na kříži. Jeho drahocennou krví jsme byli všichni vysvobozeni ze zajetí zla a přijati za účastníky jeho hostiny v Království.
Na cestě z horního Jeruzaléma jsme byli přepadeni lupiči, démony, kteří nás zbili, svlékli z roucha slávy, které jsme měli od Boha, a nechali nás polomrtvé u cesty. Ježíš Kristus přichází na zem jako milosrdný Samařan, aby ošetřil naše rány olejem a vínem, obvázal je a svěřil nás hostinskému, tedy své Církvi, která je léčebnou našich duší i těl. Slíbil, že se vrátí na konci časů, aby ustanovil své věčné království.
Pane Ježíši Kriste, odpusť nám naši zlobu a nauč nás být milosrdnými, stejně jako jsi milosrdný Ty! Amen.