Jan 19:6-11

⁶ A jakž jej uzřeli přední kněží a služebníci jejich, zkřikli řkouce: Ukřižuj, ukřižuj ho. Dí jim Pilát: Vezmětež vy jej a ukřižujte, nebo já na něm viny nenalézám. ⁷ Odpověděli jemu Židé: My Zákon máme, a podle Zákona našeho máť umříti, nebo Synem Božím se činil. ⁸ A když Pilát uslyšel tuto řeč, více se obával. ⁹ I všel do radného domu zase, a řekl Ježíšovi: Odkud jsi ty? Ale Ježíš nedal jemu odpovědi. ¹⁰ Tedy řekl jemu Pilát: Nemluvíš se mnou? Nevíš-liž, že mám moc ukřižovati tě a moc mám propustiti tebe? ¹¹ Odpověděl Ježíš: Neměl bys nade mnou moci nižádné, byť nebylo dáno s hůry; protož, kdoť jest mne tobě vydal, většíť hřích má.

Jan 19:13-20

¹³ Tedy Pilát uslyšev tu řeč, vyvedl ven Ježíše, a sedl na soudné stolici na místě, kteréž slove Litostrotos, a Židovsky Gabbata. ¹⁴ A byl den připravování před velikonocí, okolo šesté hodiny. I řekl Židům: Aj, král váš. ¹⁵ Oni pak zkřikli: Vezmi, vezmi a ukřižuj jej. Řekl jim Pilát: Krále vašeho ukřižuji? Odpověděli přední kněží: Nemámeť krále, než císaře. ¹⁶ Tedy vydal jim ho, aby byl ukřižován. I pojali Ježíše a vedli jej ven. ¹⁷ A on nesa kříž svůj, šel až na místo, kteréž slove popravné, a Židovsky Golgota. ¹⁸ Kdežto ukřižovali ho, a s ním jiné dva s obou stran, a v prostředku Ježíše. ¹⁹ Napsal pak i nápis Pilát, a vstavil na kříž. A bylo napsáno: Ježíš Nazaretský, Král Židovský. ²⁰ Ten pak nápis mnozí z Židů čtli; nebo blízko města bylo to místo, kdež ukřižován byl Ježíš. A bylo psáno Židovsky, Řecky a Latině.

Jan 19:25-28

²⁵ Stály pak blízko kříže Ježíšova matka jeho a sestra matky jeho, Maria, manželka Kleofášova, a Maria Magdaléna. ²⁶ Tedy Ježíš uzřev matku a učedlníka tu stojícího, kteréhož miloval, řekl k matce své: Ženo, aj, syn tvůj. ²⁷ Potom řekl učedlníkovi: Aj, matka tvá. A od té hodiny přijal ji učedlník ten k sobě. ²⁸ Potom věda Ježíš, že již všecko jiné dokonáno jest, aby se naplnilo písmo, řekl: Žízním.

Jan 19:30-35

³⁰ A když okusil Ježíš octa, řekl: Dokonánoť jest. A nakloniv hlavy, ducha Otci poručil. ³¹ Židé pak, aby nezůstala na kříži těla na sobotu, poněvadž byl den připravování, (byl zajisté veliký ten den sobotní,) prosili Piláta, aby zlámáni byli hnátové jejich a aby byli složeni. ³² I přišli žoldnéři, a prvnímu zajisté zlámali hnáty, i druhému, kterýž ukřižován byl s ním. ³³ Ale k Ježíšovi přišedše, jakž uzřeli jej již mrtvého, nelámali hnátů jeho. ³⁴ Ale jeden z žoldnéřů bok jeho kopím otevřel, a hned vyšla krev a voda. ³⁵ A ten, jenž viděl, svědectví vydal, a pravé jest svědectví jeho; onť ví, že pravé věci praví, abyste i vy věřili.

1. Korintským 1:18-24

¹⁸ Nebo slovo kříže těm, kteříž hynou, bláznovstvím jest, ale nám, kteříž spasení dosahujeme, moc Boží jest. ¹⁹ Nebo psáno jest: Zahladím moudrost moudrých, a opatrnost opatrných zavrhu. ²⁰ Kde jest moudrý? A kde učený? A kde chytrák tohoto světa? Zdaliž Bůh neobrátil moudrosti tohoto světa v bláznovství? ²¹ Nebo když v moudrosti Boží svět nepoznal skrze moudrost Boha, zalíbilo se Bohu skrze bláznové kázaní spasiti věřící, ²² Poněvadž i Židé zázraků žádají, i Řekové hledají moudrosti. ²³ Myť pak kážeme Krista ukřižovaného, Židům zajisté pohoršení, a Řekům bláznovství, ²⁴ Ale povolaným, i Židům i Řekům, Krista, Boží moc a Boží moudrost.

The Elevation (or Exaltation) of the Holy Cross commemorates the finding of the True Cross in Jerusalem in the fourth century by St. Helen, mother of the Emperor Constantine, and its ceremonial raising before the people by the bishop of Jerusalem for all to venerate.

The feast also recalls the Cross's later recovery in the seventh century after it had been carried off by the Persians. It is one of the Twelve Great Feasts and is kept as a strict fast day, with the Cross brought out in churches for the veneration of the faithful.