Marek 5:1-20

¹ Tedy přeplavili se přes moře do krajiny Gadarenských. ² A jakž vyšel z lodí, hned se s ním potkal člověk z hrobů, maje ducha nečistého. ³ Kterýž bydlil v hrobích, a aniž ho kdo již mohl řetězy svázati, ⁴ Nebo často jsa pouty a řetězy okován, polámal řetězy a pouta roztrhal, a žádný nemohl ho zkrotiti. ⁵ A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl, křiče a tepa se kamením. ⁶ Uzřev pak Ježíše zdaleka, běžel a poklonil se jemu, ⁷ A křiče hlasem velikým, řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zaklínám tě skrze Boha, abys mne netrápil. ⁸ (Nebo pravil jemu: Vyjdiž, duchu nečistý, z člověka tohoto.) ⁹ I otázal se ho: Jakť říkají? A on odpovídaje, řekl: Množství jméno mé jest, neb jest nás mnoho. ¹⁰ I prosil ho velmi, aby jich nevyháněl z té krajiny. ¹¹ Bylo pak tu při horách stádo vepřů veliké pasoucích se. ¹² I prosili ho všickni ti ďáblové, řkouce: Pusť nás do vepřů, ať do nich vejdeme. ¹³ I povolil jim hned Ježíš. A vyšedše duchové nečistí, vešli do vepřů. I běželo to stádo s vrchu dolů do moře, (a bylo jich ke dvěma tisícům,) i ztonuli v moři. ¹⁴ Ti pak, kteříž ty vepře pásli, utekli a oznámili to v městě i ve vsech. I vyšli lidé, aby viděli, co je se to stalo. ¹⁵ I přišli k Ježíšovi, a uzřeli toho, kterýž byl trápen od ďábelství, an sedí, odín jsa a maje zdravý rozum, toho totiž, kterýž měl tmu ďáblů. I báli se. ¹⁶ A kteříž to viděli, vypravovali jim, kterak se stalo tomu, kterýž měl ďábelství, i o vepřích. ¹⁷ Tedy počali ho prositi, aby odšel z krajin jejich. ¹⁸ A když vstoupil na lodí, prosil ho ten, kterýž trápen byl od ďábelství, aby byl s ním. ¹⁹ Ježíš pak nedopustil mu, ale řekl jemu: Jdi k svým do domu svého, a zvěstuj jim, kterak jest veliké věci učinil tobě Hospodin, a slitoval se nad tebou. ²⁰ I odšel, a počal ohlašovati v krajině Desíti měst, kterak veliké věci učinil mu Ježíš. I divili se všickni.

Galatským 1:1-10

¹ Pavel apoštol, (ne od lidí, ani skrze člověka, ale skrze Jezukrista, a Boha Otce, kterýž jej vzkřísil z mrtvých,) ² I ti, kteříž jsou se mnou, všickni bratří sborům Galatským: ³ Milost vám a pokoj od Boha Otce a Pána našeho Jezukrista, ⁴ Kterýž vydal sebe samého za hříchy naše, aby nás vytrhl z tohoto přítomného věku zlého, podle vůle Boha a Otce našeho, ⁵ Jemuž buď sláva na věky věků. Amen. ⁶ Divím se tomu, že tak rychle od toho, kterýž vás povolal v milost Kristovu, uchýlili jste se k jinému evangelium, ⁷ Kteréž není jiné, ale jsou někteří, ješto vás kormoutí a převrátiti chtějí evangelium Kristovo. ⁸ Ale bychom pak i my neb anděl s nebe kázal vám mimo to, což jsme vám kázali, prokletý buď. ⁹ Jakož jsme již pověděli, a ještě znovu pravím: Jestliže by vám kdo co jiného kázal mimo to, což jste přijali, prokletý buď. ¹⁰ Nebo lidské-liž věci, čili Boží předkládám? Zdaliž lidem se líbiti hledám? Kdybych se zajisté ještě lidem zaliboval, služebník Kristův bych nebyl.

Galatským 1:20-2:5

²⁰ Cožť pak píši vám, aj, před Bohem osvědčuji, žeť neklamám. ²¹ Potom přišel jsem do krajin Syrských a Cilických. ²² A nebyl jsem známý osobou sborům Židovským, kteříž byli v Kristu, ²³ Než toliko slýchali o mně: Že ten, kterýž se nám někdy protivil, již nyní káže víru, kterouž někdy hubil. ²⁴ A slavili ve mně Boha. ¹ Potom po čtrnácti letech opět vstoupil jsem do Jeruzaléma s Barnabášem, pojav s sebou i Tita. ² Vstoupil jsem pak podle zjevení, a vypravoval jsem jim evangelium, kteréž káži mezi pohany, a zvláště pak znamenitějším, abych snad nadarmo neběžel nyní i prve. ³ Ale ani Titus, kterýž se mnou byl, pohan byv, nebyl přinucen obřezati se, ⁴ Totiž pro podešlé falešné bratří, kteříž se byli vloudili k vyšpehování svobody naší, kterouž máme v Kristu Ježíši, aby nás v službu podrobili. ⁵ Kterýmžto ani na chvilku neustoupili jsme a nepoddali se, aby pravda evangelium zůstala u vás.