Jan 8:42-51

⁴² Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal. ⁴³ Proč mluvení mého nechápáte? Protože hned slyšeti nemůžete řeči mé. ⁴⁴ Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži. ⁴⁵ Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi. ⁴⁶ Kdo z vás bude mne obviňovati z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte? ⁴⁷ Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste. ⁴⁸ Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš? ⁴⁹ Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili. ⁵⁰ Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí. ⁵¹ Amen, amen pravím vám: Bude-li kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky.

Skutky 12:12-17

¹² A pováživ toho, šel k domu Marie, matky Janovy, kterýž příjmí měl Marek, kdež se jich bylo mnoho sešlo, a modlili se. ¹³ A když Petr potloukl na dveře, vyšla děvečka, aby poslechla, jménem Ródé. ¹⁴ A poznavši hlas Petrův, pro radost neotevřela dveří, ale vběhši, zvěstovala, že Petr stojí u dveří. ¹⁵ A oni řekli jí: I co blázníš? Ona pak potvrzovala, že tak jest. Tedy oni řekli: Anděl jeho jest. ¹⁶ Ale Petr předce tloukl. A otevřevše dveře, uzřeli jej, i ulekli se. ¹⁷ A pokynuv na ně rukou, aby mlčeli, vypravoval jim, kterak jest jej Pán vyvedl z žaláře, a potom řekl: Pověztež to Jakubovi a bratřím. A vyšed, bral se na jiné místo.