Matouš 6:14-21

¹⁴ Nebo budete-li odpouštěti lidem viny jejich, odpustíť i vám nebeský Otec váš. ¹⁵ Jestliže pak neodpustíte lidem vin jejich, aniž Otec váš odpustí vám hříchů vašich. ¹⁶ Když byste se pak postili, nebývejtež jako pokrytci zasmušilí; neboť pošmuřují tváří svých, aby vědomé bylo lidem, že se postí. Amen pravím vám, vzaliť jsou odplatu svou. ¹⁷ Ty pak, když se postíš, pomaž hlavy své a tvář svou umej, ¹⁸ Aby nebylo zjevné lidem, že se postíš, ale Otci tvému, kterýž jest v skrytě. A Otec tvůj, kterýž vidí v skrytosti, odplatí tobě zjevně. ¹⁹ Neskládejte sobě pokladů na zemi, kdežto mol a rez kazí, a kdež zloději vykopávají a kradou. ²⁰ Ale skládejte sobě poklady v nebi, kdežto ani mol ani rez kazí, a kdežto zloději nevykopávají ani kradou. ²¹ Nebo kdežť jest poklad váš, tuť jest i srdce vaše.

Římanům 13:11-14:4

¹¹ A zvláště pak vidouce takovou příhodnost, žeť jest se nám již čas ze sna probuditi. (Nyníť zajisté blíže nás jest spasení, nežli když jsme uvěřili.) ¹² Noc pominula, ale den se přiblížil. Odvrzmež tedy skutky temnosti, a oblecme se v odění světla. ¹³ Jakožto ve dne poctivě choďme, ne v hodování a v opilství, ne v smilstvích a v chlipnostech, ne v sváru a v závisti, ¹⁴ Ale oblecte se v Pána Jezukrista, a nepečujte o tělo k vyplňování žádostí jeho. ¹ Mdlého pak u víře přijímejte, ne k hádkám o nepotřebných otázkách. ² Nebo někdo věří, že může jísti všecko; jiný pak u víře mdlý jsa, jí zelinu. ³ Ten, kdož jí, nepokládej sobě za nic toho, kdož nejí; a kdo nejí, toho nesuď, kdož jí. Nebo Bůh přijal jej. ⁴ Ty kdo jsi, abys soudil cizího služebníka? Však Pánu svému stojí, anebo padá. Staneť pak; mocen jest zajisté Bůh utvrditi jej.