Jan 10:9-16

⁹ Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne. ¹⁰ Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly. ¹¹ Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce. ¹² Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce. ¹³ Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce. ¹⁴ Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé. ¹⁵ Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce. ¹⁶ A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.

Židům 7:26-8:2

²⁶ Takovéhoť zajisté nám slušelo míti nejvyššího kněze, svatého, nevinného, nepoškvrněného, odděleného od hříšníků, a jenž by vyšší nad nebesa učiněn byl, ²⁷ Kterýž by nepotřeboval na každý den, jako onino kněží, nejprv za své vlastní hříchy oběti obětovati, potom za za hříchy lidu. Neboť jest to učinil jednou, samého sebe obětovav. ²⁸ Zákon zajisté lidi mající nedostatky ustavoval za nejvyšší kněží, ale slovo přísežné, kteréž se stalo po Zákonu, ustanovilo Syna Božího dokonalého na věky. ¹ Ale summa toho mluvení tato jest, že takového máme nejvyššího kněze, kterýž se posadil na pravici trůnu velebnosti v nebesích. ² Služebník jsa svatyně, a pravého toho stánku, kterýž Pán vzdělal, a ne člověk.