Lukáš 20:27-44

²⁷ Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho, ²⁸ Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému. ²⁹ I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí. ³⁰ I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí. ³¹ A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli. ³² Nejposléze po všech umřela i žena. ³³ Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku? ³⁴ A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají. ³⁵ Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati. ³⁶ Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení. ³⁷ A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým. ³⁸ Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi. ³⁹ Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl. ⁴⁰ I neodvážili se jeho na nic více tázati. ⁴¹ On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým? ⁴² A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ⁴³ Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých. ⁴⁴ Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?

Židům 3:5-11

⁵ A Mojžíš zajisté věrný byl v celém domě jeho, jako služebník, na osvědčení toho, což potom mělo mluveno býti. ⁶ Ale Kristus, jakožto Syn, vládne nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme. ⁷ Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, ⁸ Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popouzení Boha v den pokušení toho na poušti; ⁹ Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let. ¹⁰ Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých. ¹¹ Takže jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.

Židům 3:17-19

¹⁷ Na které se pak hněval čtyřidceti let? Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichžto těla padla na poušti? ¹⁸ A kterým zapřisáhl, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteříž byli neposlušní. ¹⁹ A vidíme, že jsou nemohli vjíti pro nevěru.