Lukáš 20:27-44

²⁷ Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho, ²⁸ Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému. ²⁹ I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí. ³⁰ I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí. ³¹ A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli. ³² Nejposléze po všech umřela i žena. ³³ Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku? ³⁴ A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají. ³⁵ Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati. ³⁶ Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení. ³⁷ A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým. ³⁸ Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi. ³⁹ Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl. ⁴⁰ I neodvážili se jeho na nic více tázati. ⁴¹ On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým? ⁴² A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ⁴³ Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých. ⁴⁴ Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?

2. Timoteovi 2:20-26

²⁰ V domu pak velikém netoliko jsou nádoby zlaté a stříbrné, ale také dřevěné i hliněné, a některé zajisté ke cti, některé pak ku potupě. ²¹ Protož jestliže by se kdo očistil od těch věcí, bude nádobou ke cti, posvěcenou, a užitečnou Pánu, ke všelikému skutku dobrému hotovou. ²² Mládenčích pak žádostí utíkej, ale následuj spravedlnosti, víry, lásky, pokoje, s těmi, kteříž vzývají Pána z srdce čistého. ²³ Bláznivých pak a nevzdělavatelných otázek varuj se, věda, že plodí sváry. ²⁴ Na služebníka pak Božího nesluší vaditi se, ale aby byl přívětivý ke všem, způsobný k učení, trpělivý, ²⁵ Kterýž by v tichosti vyučoval ty, jenž se pravdě protiví, zda by někdy dal jim Bůh pokání ku poznání pravdy, ²⁶ Aby sami k sobě přijdouce, dobyli se z osidla ďáblova, od něhož jsou zjímáni k vykonávání jeho vůle.