Marek 10:11-16

¹¹ I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní. ¹² A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží. ¹³ Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli. ¹⁴ To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží. ¹⁵ Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde. ¹⁶ A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.

Židům 10:1-18

¹ Zákon zajisté, maje stín budoucího dobrého, a ne sám obraz pravý těch věcí, jednostejnými, kteréž po všecka léta obětují, obětmi nikdy nemůž přistupujících dokonalých učiniti. ² Sic jinak zdaliž by již nepřestaly obětovány býti, protože by již neměli žádného svědomí z hříchu ti, jenž obětují, jsouce jednou očištěni? ³ Ale při těch obětech připomínání hříchů děje se každého roku. ⁴ Neboť možné není, aby krev býků a kozlů shladila hříchy. ⁵ Protož vcházeje na svět, dí: Obětí a darů nechtěl jsi, ale tělo jsi mi způsobil. ⁶ Zápalných obětí, ani obětí za hřích jsi neoblíbil. ⁷ Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně), abych činil, ó Bože, vůli tvou. ⁸ Pověděv napřed: Že obětí a darů, a zápalů, i obětí za hřích, (kteréž se podle Zákona obětují), nechtěl jsi, aniž jsi jich oblíbil, ⁹ Tehdy řekl: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně) abych činil, ó Bože, vůli tvou. Ruší první, aby druhé ustanovil. ¹⁰ V kteréžto vůli posvěceni jsme skrze obětování těla Ježíše Krista jednou. ¹¹ A všeliký zajisté kněz přístojí, na každý den službu konaje, a jednostejné často obětuje oběti, kteréž nikdy nemohou odjíti hříchů. ¹² Ale tento, jednu obět obětovav za hříchy, vždycky sedí na pravici Boží, ¹³ Již dále očekávaje, až by položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho. ¹⁴ Nebo jednou obětí dokonalé učinil na věky ty , kteříž posvěceni bývají. ¹⁵ Svědčíť pak nám to i sám Duch svatý. Nebo prve pověděv: ¹⁶ Tatoť jest smlouva, kterouž učiním s nimi po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v srdce jejich, a na myslech jejich napíši je, ¹⁷ Za tím řekl: A na hříchy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více. ¹⁸ Kdežť pak jest odpuštění jich, neníť potřebí více oběti za hřích.